Gerade wenige Tage nach dem sensationellen Gewinnen in der Weltmeisterschaft hätte man gedacht, dass Karl Hujer der glücklichste Mann auf der Erde war. Gegenüber ihm sitzend und auf sein Gesicht aussehend, wissen Sie, dass etwas geschehen sein muss. Keine Heiterkeit, kein Spass, kein Glück. Frustration und Enttäuschung, die wahrscheinlich genauere Beschreibung des Gefühls von Karl ist. Hugo Reumann stellte Karl Hujer mehrere Fragen. Hier ist die Abschrift ihres Dialogs.

Hugo Reumann: Karl, Sie gewannen fast alles, dass Sie konnten. Also, warum so jämmerlich?
Karl Hujer: Ich bin für meinen Freund Herrmann jämmerlich, der mich in Wengen und Val d'Isére schlagen konnte und es zum zweiten Platz in der gesamten Rangordnung machte. Wie Sie wissen, war er gebeten worden, seine hervorragenden Sachkenntnisse auf einer Ausstellung durchzuführen, die später ein blasphemisches Gerücht, nichts mehr, nichts weniger geworden sind. Als die Verhandlungen über seinen Anfang nicht kamen, so, fingen die Ausstellungsorganisationsleute an, Reihe von unratifiziertem Quatsch, Beschuldigungen und Lügen auszubreiten. Und das verletzt mich vielleicht sogar mehr, als es Herrmann verletzt.

Hugo Reumann: Was tut, denken Sie, ist dahinter?
Karl Hujer: Sie verzeihen einen Erfolg in Tschechien nicht. Vom allerersten Augenblick wurde Herrmann als ein zweitrangiger Skiläufer ohne Chancen betrachtet, jede einzelne Rasse zu gewinnen. Es war ein Stoß für alle, als er es zum zweiten Platz in Gröeden machte. Aber das war nichts gegen Wengen. Alle anderen Asse auf der Spur des Königs zurücklaßend, die einfach zu viel war, denke ich.

Hugo Reumann: Hat etwas sich nach Wengen geändert?
Karl Hujer: Ja, bis dahin schenkte keiner wirklich viel Aufmerksamkeit. Aber danach haben die Tschechish begriffen, dass ihre Situation kritisch ist. Kitz war wirklich die letzte Chance, die Rangordnung zu ändern, und sie plumpsten dort ebenso.

Hugo Reumann: Sind Sie auch gebeten worden, auf der Prager Ausstellung zu leisten?
Karl Hujer: Bedanken Sie Sich bei Gott nicht. Ich möchte nicht durch dieselbe Schlägerei durchkommen, wie Herrmann jetzt tun muss. Aber ich war sehr glücklich und sofort ratifiziert, um mich seiner österreichischen Tour anzuschließen, heute Abend in Wien anfangend.

Hugo Reumann: Einige der Beschuldigungen weisen zu Ihnen hin. Gibt es irgendetwas, dass Sie darüber sagen können?
Karl Hujer: Oh, Sie meinen dass sogenannte 'Bestechung' innerhalb der Mannschaften? Ich erzähle Ihnen, was gescha´. Eine freundliche Hilfe war einem der tschechischen Skiläufer angeboten worden. Wir" re Feinde während der Rasse aber sollte es bedeuten, dass wir sonst Freunde nicht sein und einander helfen können? Ich habe mich bereit erklärt, ihn zu unterrichten und von mir die zähsten Teile der Spur zu lernen. Es gibt nichts Schuldiges darüber. Und natürlich gab es nie irgendwelche Gespräche über das Geld. Wirklich haben sie keinen irgendwie, so, was der Punkt dieser Debatte ist.

Hugo Reumann: Vielen Dank für Ihre Zeit und das Zurückkommen nach Hause heute Abend nach Wien.
Karl Hujer: Danke sehr viel und sich freuend, Sie alle heute Abend in Café Central zu sehen.

Tirolský fenomén. Zázrak na sněhu. Herr Mann. Všechny tyto přezdívky ukazují na jediného muže - Herrmanna Nikemayera, veterána rakouského sjezdového lyžování a největší senzaci letošního ročníku Ski Challenge 08. Vyslyšeli jsme přání některých členů KCPC a přinášíme vám rozhovor, který se nám podařilo uskutečnit s vítězem královských sjezdů ve Wengenu a Val d' Isére během jeho krátké návstěvy Prahy. Herrmanna jsme zastihli v poměrně rozmrzelé náladě, ale i přesto se zachoval jako pravý profesionál a věnoval nám pět minut ze svého nabitého programu.

Redakce: Herrmanne, vypadáte poněkud sklesle. Stalo se Vám něco během pobytu v Praze?
Herrmann Nikemayer: Společně se svým manažerem Herwigem Haidingerem jsme přiletěli do Prahy na pozvání jisté promotion agentury, abychom vyjednali detaily mé exhibice v Praze. Exhibice se měla uskutečnit již tento čtvrtek. Bohužel z agentury se nakonec vyklubal spolek neseriózních amatérů, který nedodržel základní podmínky, na kterých jsme se předběžně domluvili, ať už finanční nebo podmínky týkající se mých sponzorských závazků. Z těchto důvodů bohužel musím svou exhibici v Praze zrušit, ačkoliv jsem se na ní původně velice těšil.

Redakce: To je opravdu nepříjemná záležitost a Vaše české fanoušky to bude velice mrzet.
Herrmann Nikemayer: Ano, to je. Popravdě si vůbec nedokážu představit, že by se něco podobného stalo u nás doma v Rakousku.

Redakce: Co musím, jako Váš skalní fanoušek, udělat proto, abych viděl Vaší lyžařskou exhibici na vlastní oči?
Herrmann Nikemayer: Celý únor a březen pořádám sjezdařské exhibice po Rakousku pod záštitou svého hlavního sponzora. Ta nejbližsí proběhne přímo ve Vídni, již tuto sobotu odpoledne.

Redakce: To je pro fanoušky skvělá zpráva. Dočkají se i nějakého překvapení?
Herrmann Nikemayer: Jsem opravdu hrdý na to, ze pozvání na mou exhibiční tour přijal sám držitel křištálového glóbu pro letošní rok a můj velký přitel a kolega v rakouském národním teamu, Karl Hujer. Bude speciálním hostem exhibice ve Vídni.

Redakce: V celkovém pořadí třetí v seriálu SC:08 - Kanibal - se exhibice zúčastní také?
Herrmann Nikemayer: Pokud je mi dobře známo, o Kanibala nebyl mezi pořadateli vídeňské exhibice zájem.

Redakce: Karel Hujer byl letos jediným, před kým jste se musel sklonit. Změnilo jeho vítězství něco ve vašem přátelském vztahu?
Herrmann Nikemayer: Je to težké. Karl je mým dlouholetým blízkým přítelem, ale současně také - letos jediným vážným – soupeřem v boji o křišťálový globus pro nejlepšího sjezdaře. Ve chvíli, kdy vyrazím na start a časomíra začne neúprosně ukrajovat čas na trati, z přítele se v mžiku stává nepřítel a já se soustředím pouze na sebe. V soukromí si velice rozumíme, při srazech rakouské reprezentace spolu vždycky bydlíme na pokoji a po skončení letošní tour mě dokonce pozval na letní camp do Bad Hujerau, což je rekreační středisko, které spoluvlastní. Karl je vzorovým příkladem dokonalého profesionála a to je hlavním důvod, proč byl letos na svahu téměř neporazitelný. Omluvte mě, ale náš čas již uběhl.

Redakce: Dovolte mi poslední otázku. Jaké máte cíle pro nastávající sezónu?
Herrmann Nikemayer: Myslím, že po tak famózní sezóně, jako byla ta letošní, nemůžu mít žádný menší cíl, nez zisk křištálového globu pro nejlepšího sjezdaře KPCP.