17.6.2007 21:45:26     

Anonymous

0

dle dohody
Pizzeria DiCarlo

     
  Otázka nebyla ještě zadána.  
     
  Počet odpovědí: 0  
 
18.10.18 04:06  Anonymous
17.10.18 07:28  App.start
 
 
 
 
 
29.12.16 Zápisy z akcí KPCP
16.02.16 Zápisy z akcí KPCP
15.02.16 Zápisy z akcí KPCP
19.01.16 Soutěž KPCP
09.04.10 Soutěž KPCP
 
     




     
   Výlet po hradech českých III.
Zápis: Cossack    Fotky: -    Popis fotek: -   
Z me nepochopitelnych duvodu doposud nigdo newodewzdal zapis z jedne z nejlepsich akci PCP, ktera se, jako jiz se stava prijemnou tradici,opet odehravala mezi zdmi ceskych hradu. Takze kdy kdyz ne ted a kdo, kdyz ne ja muze dodat tento novy zapis? Zhostil jsem se tedy tohoto cestneho ukolu a dnes jsa nazvan patriotem nejmenovanym muzem v prodejne starych pohledu, usedam na svou prdel a pisu tuto story, nebot pri vsi ucte neni krasnejsi zeme nez je ta nase jen gdyby tu nebyli zmrdli politici, Frajdejz a podobny pochybny podniky kazici fkus clenu KPCP :-) Ale jiz ku vyletu samotnemu. Ucast byla pomerne hojna a byla opet osvezena pritomnosti krasnych dam a drahych polovicek nekterych nasich clenu. Mezi takove krasavice jako byla Cossackova slecna nejkrasnejsi Radka, Bublajsova slecna nejkrasnejsi Kralik, Nikemanova slecna nejkrasnejsi Silvik, Hausikova pani nejkrasnejsi Hausikova, JKLova pani nejkrasnejsi Alenka, se snazila nacpat slecna nejkrasnejsi Bloodikova prevlecena ale omylem za Kanibala coz ji lehce deklasovalo a pri fsi ucte manzelku nejkrasnejsi nenahradilo. :-) Sec se tedy snazil co mohl, k tomu ale az dale.
Z te silnejsi polovicky lidstva se vyletu ucastnily same kapacity z rad KPCP pocinaje s. Predsedou, ktery mel ssebou nezbytne puplikace pojednavajici o hradech a kdovicemjeste, v batuzku zelvicku a CDs s nejnovejsimi hity ceskych zombies hudebni sceny DadouJandou, MiskouDavidem atd. Dalsi hrdina naseho vyletu byl verny ridic KPCP Nikeman, ktery si tentokrat nechal vyjimecne doma verneho sluhu Notebooka. Hausika,verneho pruvodce na temer vsech vyletech nemuzeme opomenout stejne tak jako Bublajse. Kanibala jsme jiz jmenovali mezi zenami, kde az na tu vizaz svou ulohu plnil dokonale, jak jinak si vysvetlit zahadne zmizeni dvojice Predseda Kanibal v prubehu prohlidky skalniho hradu Sloup...
Aby vozidlo s. Nikemana vzhledem k musi vaze Nikemana a Silvika nebylo uneseno vetrem, byl na vylet privzat i s. (ossack slouzici jako zatez na zadnich sedadlech, kdyby nahodou treba behem dne napadlo vic snehu nez bylo zdravo a doslo k zapadnuti vozidla, bylo jistojiste, ze s touto zatezi se vyhrabeme odkudkoliv.
Vylet se uskutecnil v predvecer radeni zmrdu po Praze kryjicich se za protestanty proti globalizaci. Toto bylo znat jiz podle pochybnych individui, ktera se pohybovala po liduprazdne Praze,pripravujici se se zabednenymi vylohami na to co ta banda haveti provede.Na tomto miste zdravime s.Pioreckeho a jeho vernou spolubojovnici Annu Proletarku a tesime se na dalsi jejich akci k oziveni Prahy jako mesta kultury roku 2000 Skoda, ze jiz neexistuji lagry z padesatych let, mozna by jim pobyt v nich prospel a treba by jim doslo jak je to s tim socialismem a revoluci...
(ossack si tyto zrudy prohledl cestou na Pavlak, kde na nej jiz cekala pristavena limuzina i s jeho krasnou slecnou a mel jiz tenkrat sto chuti jim rict neco od plic, ale nemohl riskovat, ze jeho "tahnete do hajzlu delat si bordel doma" nebude pochopeno jako vyraz policejni zvule a tak radsi drzel hubu. Po vstupu do vozidla ho privitala krasna pusa jeho krasne slecny a tak hned dostal lepsi naladu. s.Nikeman byl se Silvikem nejspis v JRC, podivat se jak to vypada, kdyz si lide kupuji hry.
Nasledovalo privitani a odlet na Podvinny mlyn,kde mela cekat druha cast vypravy probihala ve voze debata na politicka a narodnostni temata, pri kterych se dohodlo, ze se zastavime na snidani v nejblizsim podniku ktery potkame cestou.
Po spojeni obou casti vypravy jsme tedy chvili pokecali a Nikeman si skocil na tzv. "Nikemanovych pet minut" nahoru do kancelare se Silvikem. Jak vsichni vedi, pet minut a "pet Nikemanovych minut" jsou hodnoty, ktere se ve srovnani vymykaji jednotkam soustavy SI se cast vypravy rozhodla necekat a vyrazit. (ossack s Radkou cekali tedy na sveho verneho pruvodce a ridice dal.
Tento prisel po "peti Nikemanovych minutach" se slovy "kde jsou ostatni?." Pote zacalo obvykle nahaneni se po mobilnich telefonech, chvili jsme jeli na Mladou Boleslav a Hradec, pak jsme se jiz spravne obratili smer Melnik a setkali se u Mekdonalda na "dalnici" na Teplice atd. Zde jiz vetsi cast vypravy snidala a pojidala delnicke jidlo zapadu soucasne s oblepovanim formuli skryvajicich se v kazdem pytliku mekmenu. To nemohlo nechat v klidu s. (ossacka. Ten ac hlad nemel se vydal se svou slecnou do nitra obchodu a okukoval Barbiny ve vitrince. Jeho polovicka nejdrazsi si zatim kupovala menu a jake bylo preqapeni s. prodavace, ktery ji do menu vrazil Barbinu (protoze je holka) a ne formule. Bylo mu vysvetleno, ze i kdyz moje krasna slecna je krasna jako slecna, neznamena to, ze musi jako krasna slecna dostat Barbinu, ale klidne radsi snese formuli. Jelikozva nemeli z nepochopitelnych duvodu vuz mistra sveta a nejlepsiho ridice v podniku F1 (ossackovic oblibence Sumaka Sumachera, byl zakoupen vuz Buzzin´Hornets staje Jordan. Teply (ossack jeste chvili obdivoval Barbiny, aby se nakonec ujal sve Barbiny a spolecne se jali dat dohromady nove zakoupenou formuli i se startovacim zarizenim autodrahy, kterou jsme nakonec spolecnymi silami vsech clenu dali dohromady. Trochu mi v me genitalite tedy unikalo jak se na draze, kam se vejde jedno auto a to jeste akorat, da predjizdet, ale asi to nejak slo. Nepremyslel jsem nad tim a lepil reklamy tabakovych firem na miniaturni formuli.
Ostatni clenove vzhledem k tomu, ze ani jeden z nas nema vysokou skolu (v dnesni dobe citelny nedostatek - mame mensi mozek) jaxi velmi velmi pomalu prichazeli na princip startovaciho zarizeni a postaveni trati tak, aby auto, ktery je tezky jako prase dojelo alespon do poloviny. Nekolik genialnich napadu s. Hausika a (ossacka s tim, ze kdyz nejde pustit jedno auto - prilis tezke, pujdou pustit dve tesne za sebou se jaxi neujal. Nakonec jsme drahu po nekolika pokusech rozebrali a jali se vyrazit tam, kam mel smerovat nas vylet tj. hlavne na Kokorin.
Cestou doslo k mensi automobilove honicce, pri niz vozidla A a B sjela z dalnice presne ve chvili, kdy se je s. Nikeman ve vozidle C pokousel predjizdet. Toto jsme nigdo necekali a tak doslo k mensimu kaskaderskemu kousku, ktery nepochopil akorat ridic mezi AB a C. Nejdrive se ho ridic C pokousi dabelskou rychlosti predjet, aby okamzite na urovni jeho predku prudce zabrzdil a sjel z dalnice. Mozna se z toho odkopava jeste dnes v noci. Cesta pak jiz probihala vcelku v klidu pominu-li idiota co na nas troubil v Melniku a jehoz umysly jsme asi nepochopili nikdo. Skoda, ze jsme neucinili to, na co jsme po pozdejsi debate meli v myslenkach chut vsichni a to zastavit, toho mateje vzit mezi sebe a rozbit mu drzku :-)
Tesne pred prijezdem na Kokorin byl udajne na ceste prejety pes (nastesti jsem ho nevidel), takze cest jeho pamatce. Dale jeden zamecek, nejspise letni sidlo nejake drobotiny vladnouci za Rakousko Uherska. Nyni jiz byl letni vic nez bylo zdravo, nebot okna nejenom, ze byla otevrena dokoran, ale byly "otevrene" i ramy ze zdi a dvere z pantu. V podobne smutnem stavu se nachazelo ve tricatych letech vystavni podhradi s koupalistem a hotelem. Skoda, na dobovych pohlednicich to vubec nevypadalo spatne. V soucasne dobe si dovoluji tvrdit, ze tam chcip pes. Jak psano vyse, doslova a do pismene.
Vystup na hrad do krpalu jako prase nam neubral nic ze sil, kterymi jsme byli obdareni. Navic jsme jiz nyni mohli prohlasit, ze priste muzeme KONECNE rici "srovnam li to s vyletem na Kokorin..." coz jsme predtim nemohli, nebot na Kokorine byl z nas pouze s. Predseda v dobe, kdy ho maminka jeste koupala ve skebli a dle vlastnich slov i jeho adoptivni manzelka Kanibal. Toto mu ale nikdo z nas neveri, nebot se v prubehu navstevy hradu totalne znemoznila. Bude popsano vyse.
s.Nikemanem nalezenou zkratkou se nastesti nikdo nevydal, takze jsme mohli v plnem poctu bez ztrat na zivotech vystoupati az k tunelu, kde kazdy pochopitelne musel vyzkouset to co se vyzkouset na verejnosti vetsinou boji a to sice zpev. Uprimne receno nektere hlasy a hudebni sluch nasich clenu nas prekvapily natolik, ze jsme byli radi, kdyz jsme z tunelu vysli. Co si ten chudak za ta leta musel vyslechnout...
Po mensi siskove bitve, ktera ani zdaleka nedosahovala qalit siskove valky o Drabske svetnicky z naseho predchoziho vyletu po hadrech ceskych , jsme se dostali konecne k hradu.
Nyni se vedeni vypravy ujmula Kanibal a jeji vzpominky z detstvi ji neomylne vedly ke vchodu do hradu. Sice jenom idiot by udelal hlavni vchod do hradu tam, kde jsme se nasledne nachazeili,ale Kanibal tvrdila, ze tudy tutove s maminkou a tatinkem tenkrat vchazeli do hradu. Jak by do hradu touto cestou vbihali lapkove na konich, kteri loupili v podhradi nam tak nejak unikalo, ale nechali jsme se vest. Jake bylo nase prekvapeni, kdyz schody do nebe vedly nakonec do prdele a koncily u zamcenych vrat velikosti prerostleho tchore.
Posmesne vykriky kolemjdoucich turistu kdyz videli na schodech pulmetrove sirky nasackovanou celou vypravu KPCP jsme prechazeli mlcenim a tulenim mezi sebou jsme se postupne protlacili kolem sebe dolu pod hradni zdi. Pak jiz se vypravy neujala vedeni Kanibal (vtipne tim naznacuji, ze nevim gdo se ujal vedeni) a to muselo zakonite zdarne skoncit dobre. Stanuli jsme tedy u bran hradu. Prvni co nas zarazilo bylo, ze hradni studna je uplne mimo hrad v hradnim prikope. Ale asi k tomu meli tehdejsi mocipani nejaky duvod. Primo v hradnich ochozech jsme museli nejdrive vsechny upozornit, ze jsme z Prahy a nasledne jsme sli koupit listky na prohlidku tohoto sqostu radobyromanticke prestavby ze tricatych let. (Dnes jsem videl foto z roku 1909 a hrad byl tehda jeste krasne poboreny) Kupodivu nas hradni pani poslala pouze na vez, nebot do hradu cekala velkou navstevu. Pry prijedou dva autobusy. Jak se dva autobusy protahnou mistnostmi, kudy projde tezko i clovek mi nebylo jasne, ale asi to nejak slo kdyz mely prijet.
Za trest si tedy od ni (ossack koupil japko. Kupodivu docela dobre a pak jiz nasledoval vystup na vez. Cestou si opet neunavny kritik schodistovych sachet Hausik stezoval, ze schody jsou toceny na blbou stranu a (ossack se cestou bacil do hlavy. Jinak vystup probihal v pohode. Musim rict, ze ten pohled nahore z veze stal za tech 30 korun co jsme kazdy dali bile pani.
Skoda jen, ze jsme si nemohli zamodemovat, nebot notebook plakal doma u Nikemana osamocen opusten. Nekteri clenove si vyhled zpestrili i cigarkem coz mi nejak unikalo, nebot normalni clovek po vystupu po tech desitkach schodu nemuze popadnout dech a oni jeste kourem ... ale cert to vem, asi maj dvoje plice. :-) Varovani ministra zdravotnictvi - Koureni zpusobuje rakovinu... (ossacku polib nam prdel... Uz mlcim :-))) Nicmene signal GSM zde byl a tak mohl s. Trunecek opet zavolat na zhavou linku a dozadovat se rad s. Nikemana ve spojitosti s erotickymi vyrobky fy Cisco.
Sestup z veze uz nebyl tak radostny, nebot tim nas vylet na Kokorin koncil. Tedy ne cely, ale vylet na Kokorin samotny. Na hradnim nadvori jsme se dozvedeli, ze Honza Zelezny hodil Olympic record a ziskal potreti za sebou zlato k cemuz samozrejme gratulujeme a dale nejaka zena volala Kanibalovi. Po nezbytnem dotazu co ma na sobe se rozvinula bourliva debata, ktera az rusila vypravu dvou autobusu nahore v hradni kapli. Foto nahych prdeli, ktere s. Predseda prosazoval se nastesti neujalo, takze jsme vystoupili z bran hradu a cestou pres hradni prikop objevili jiz predtim objevenou studnu. Z ciste zistnych duvodu jak jsme pozdeji zjistili vyprovokovalo duo KralikBublajs vhazovani minci a bankovek do teto inkriminovane studny. Kupodivu se do studny tretil akorat Hausik a to jen jedovatou slinou, penize koncily vetsinou vsude kolem studny. Vzhledem k doletu jednotlivych minci volili nasi clenove cim dal vetsi nominalni hodnotu coz tak nejak bylo nejspis ucelem KralikovskoBublajsovske provokace. Oni jen posimrali studnu desetnikama, ale petka a dvacka, ktere nasledovaly uz letaly z rukou ostatnich clenu vypravy. Nasledne zmizela Kralik neznamo kam az byla objevena u studny sbirajic clenske prispevky na obnovu hradu.
Na zpatecni ceste z hradu se opet strhla mensi potycka pomoci sisek z okolojdoucich stromu. Opet bylo smutne zavzpominano na slavnou bitvu u Drabskych a nakonec opet osloven tunel cestou zpet. Cestou z hradu jsme prisli na to, ze jsme nikdo neoznamili Sukologovi, ze se vylet kona, coz tak nejak vyustilo v jeho neucast a podezreni, ze bude nejspis nasranej. Ale jeho minus, dle slov clenu se mel vic vnucovat :-)
Pred vozidly bylo dohodnuto kam dale pojedeme a (ossack byl s. Predsedou upozornen at cumi okolo sebe, protoze jedeme pry peknym udolim. Toto muze s. (ossack potvrdit, nebot okoli Kokotina je skutecne jako z pohadky a navic pritomnost jeho drahe polovicky po jeho boku mu jeste vice pridala na nalade, priznejme si to otevrene a zcela vazne, v letosnim roce tak nejak nemel moc duvod mit nejak zvlast dobrou naladu, takze to nema vyznit jako fraze, ci radoby vtip jakym se snazi byt cely tento clanek. Skoro se az cloveku nechtelo verit, ze jsme relativne stale ve strednich Cechach a ne nekde na horach, jak to pripominaly nektere stavby chat a chalup podel cesty. Pak jsme jiz vjeli na silnice mezi loukami a kopci Machova kraje. Uprimne receno chapu proc psal to co psal, stacilo se mrknout okolo sebe. V prubehu naseho kochani se okolni prirodou doslo ku ztrate s. Bublajse s jeho krasnou slecnou, pozdeji se sam nalezl u pumpy, kde se napil benzinu a pokracoval v ceste dale. Vozidlo A a C zastavilo ve vsi Jestrebi (dekuji s. Predsedovi za bleskove zaslani SMS jeste v prubehu psani teto zpravy) u naprosto genialni kombinace reklamy a predmetu dolicneho na reklame se objevivsiho a reklamovaneho. Toto je snad zvecneno na fotodokumentaci, nebot to skutecne stalo za to. Otazka je, jestli stalo za to, kvuli reklame postavit hostinec a pak ho nechat vyhoret, ale to uz je asi tak nejak dnesni doba a dnesni reklama. Kazdopadne reklama na stresni tasky se slovy "Chcete novou strechu" stojici vedle vyhoreleho hostince, ktery strechu skutecne postradal se mi zda naprosto genialni a jen maloktera se ji dokaze vyrovnat. Uvidime co s. Podkonicky jako velitel rady pro reklamu na to rekne. Jeho genialni rozhodnuti me casto uvadeji do stavu rozkose a vzruseni. Byl to zvlastni clovek uz v dobe, kdy jsem s nim jezdil na lyzarske vycviky. Tehda se chlubil, ze ma nejlepsi lyze na svete. S jakymsi kohoutem.
Kazdopadne nez dojel s. Bublajs, navrhl s. Predseda, ze by nebylo marne kdyz uz sme tady, vylezti na mistni skalni hrad (mensi takovy kapesni bitevni hrad) az prijede zbytek vypravy. Jelikoz jsme clenstvo agilni, na hrad jsme vyrazili jakmile doslo k zaparkovani vozidel. Tedy az po chvili zmateneho projizdeni vsi.
Zastavili jsme a jali se vystoupati na hrad. s. Nikeman byl jeste predtim mirne zdrzen, nebot v bezprostrednim okoli jeho auta se pohybovaly divky velmi predskolniho a lehce skolniho veku, coz ho nemohlo nechat klidnym. Nastesti to bylo na namesti a tak pytlik bonbonu zustal tam kde byl. Jiz vidim ty titulky v novinach "... nasilnik na hrade znovu uderil", nebo "...kdo jej zna?" "na hrade Jestrebi byl odhalen Snezny muz!!! Nosi sneznice NIKE velikosti 51" Hrad byl jako ostatne vetsina zricenin opusten, otrusen mistni omladinou a zapomenut. Vystup na nej, nam pripomenul slavny vystup na Tocnik, pri kterem Karlovi pri skripeni zubu vypadla plomba a ktery zustane nezapomenut navzdy, stejne jako s nim spojeny vylet. Vystup na hrad nebyl jednoduchy, nebot piskove duny nashromazdene na schodisti delaly mensi problemy tem, kteri se pohybovali pod nimi, ale nakonec vsichni zdarne dosahli vrcholu a musim rict, ze opet slo o nadnehrny vyhled a hlavne genialni misto na pripadne spani pod sirakem. Rozhodne bych ho v pristim roce (dozijemelise) uskutecnil v ramci stezky odvahy po ceskych hradech.
V prubehu lenoseni na skalnim bloku a labuznickem pokurovani byl opet kontaktovan skrzeva mobilni GSM telefon s. Nikeman s. Truneckem, ktery se na teto zhave lince dozadoval rady jak spustit robertka fy. Cisco a zapojit ho do jakesi pochybne site, ktere nerozumel ani sam autor. Jelikoz se tento den jiz jednalo o cca 15ty telefonat, byl jiz s. Nikeman znacne nervozni a i z rad clenstva se ozyvaly nelichotive narazky. Co by to bylo za akci KPCP, abychom nevyvedli nejakou svinarnu. Prave takove dal vzniknout hrad Jestrebi. Vzhledem k nepochopitelne neucasti s. Juldika na tomto vylete jsme se spolecne se s. Predsedou rozhodli tohoto vytrestat a spolecnymi silami vytukat na nasich MT SMS a tuto mu nasledne v rychlem sledu zaslat. Zprava zhruba tohoto zneni "vstan z toho gauce ty liny prase a koukej prijet na vylet" skutecne dorazila na MT prijemce v nekolika vlnach a tento nas kontaktoval ve chvili, kdy jsme sestupovali z hradu dolu za nadherneho pocasi. Vymluvy o tom, ze mu to nikdo nerekl byly zavrzeny a nezbylo nez jit plakat do kouta, zatimco KPCP si z valne vetsiny debuzirovalo vyletu.
Po navratu z hradu doslo k vyse popsane fotodokumentaci reklamy u mrtveho zajezdniho hostince a pote odjezd na smluvene misto, kde mel cekat dalsi clen JKL se svou drahou zenou. Setkani probehlo v miste kde si oni dva rekli sve spolecne NE samostatnemu zivotu kazdeho z nich - Ceske lipe na zastafce autobusu. Po jejich pripojeni jsme uhaneli fstric asi nejvetsimu tahaku tohoto vyletu - mohutnemu skalnimu hradu Sloup, ktery nas skutecne omracil svou velkosti a usazenim do krajiny. Pote co jsme babe korenarce, ktera hlidala parkoviste odevzdali tusim 50 korun za parkovne a dohodli jsme se, zda jdeme na obed a nebo na hrad, vystoupali jsme temnou chodbou na hrad. Zakoupeni vstupenek se neobeslo bez mensich excesu jako obvykle, ale nakonec vse dobre dopadlo a my se sesli dychtive ocekavajice mistniho Monte Christa. Ten se za chvili vyloupl zpoza zdi a byl prevlecen za mladou damu. (ossack mezitim slouzil ostatnim clenum vypravy jako prekladatel, kde se svou nulovou znalosti nemciny prelozil bronzovou ceduli vetknutou ve skale a hovorici o navsteve vzneseneho pana FJI zde na hrade. Slecna vypravci vypravecka nam nasledne odvypravela cast historie hradu, ktera zdala se byti velice zajimavou. (ossack ve sve zvedavosti dosel nejdal a polozil slecnu na otazku, na kterou se chteli zeptat vsichni, ale nikdo nenasel dost odvahy. Ne tak (ossack. Otazka byla zodpovezena i kdyz za nepochopitelneho nezajmu ostatnich clenu ba dokonce vysmechu!!!!! Hradni kaple byla velmi zachovala a ve svych nejlepsich casech musela byt skutecne vystavni. Co si dali mistni poustevnici prace nez hrad vydlabali ve stenach, jsme si asi nikdo nedovedl predstavit. Prohledli jsme si mistni bazinu a mistni vysute zahrady, kde se pestovalo zradlo pro obyvatele hradu, kravy, kozy, kone, brouci a ryby a nasledne take udajne vezeni. V nem se valelo nekolik desitek minci a sedel tam na parezu jakysi clovek s kamennou kuzi. Byl k nam otoceny zady a nereagoval na zadny nas dotaz zda nema drobne za pet set atd. Vystridali jsme se v chodbicce vedouci z nebo do vezeni, podle toho jaxe to vezme a vyslechli si smutny pribeh vsech odsouzencu, kteri mohli v lepsim pripade snist ty co uz tam byli pred nimi a nebo chcipnout hlady. Slecna nam dale ukazlala jakesi sedatko, do ktereho kdyz si sedne dama a v duchu vyslovi prani, toto se splni, nebo tak neco, uz si to nepamatuju... nebo zkrasni? Nevim, ani jednoho jsem si nevsiml a se svym zadkem bych se tam stejne nevesel. Zaujala mne naopak dira v zemi pomerne presnych tvaru, ktera rozhodne nemohla byti rozsedlinou ve skale, ale otvorem s jasnym urcenim. Bohuzel polozena slecna na otazku mi rekla, ze to je rozsedlina a ostatni clenove mne tez nepodporili, naopak... zatlacil jsem slzu a pokracovali jsme k soutesce, kudy hrad dobyli Svedove. Kupodivu historie kratka a trapna. Sveho casu se vedly cestne bitvy od rana do vecera a v noci se odpocivalo. Takze kdyz Svedove vzhledem k casovemu posunu jejich zeme zautocili v noci, na hrade je nikdo necekal a tak byl fofrem dobyt. Co bylo s puvodnimi obyvateli, nevim, jiz jsem se bal ptat, nebot bych se opet stal tercem trapnych vtipku. Dle rozmeru straznich vezi na hrade jsme usoudili, ze hrad hlidali trpaslici, kde ale spala Snezenka, to jsme nezjistili. Zato jsme zjistili, ze mezitim nekdo Nikemanovi vykradl auto a toto ho zdravilo veselym poblikavanim blinkru.
Na nejvyssi misto hradu jsme vystoupali zahy pote co jsme se dozvedeli, ze na hrade se tocila jedna nase znama pohadka jejiz nazev sem bud doplni s. Predseda a nebo ne, ja ho nevim. Na vrcholu hradu se rozkladala naprosto fantasticka plosina, kde by se dalo parit a radit a kdovi co jeste. Proste pripadali jste si jako na ostrove. Vyhled do vezeni kruhovym otvorem byl take velmi poucny. Skoda, ze v soucasne dobe nejsou podobna vezeni... Na vrcholu hradu bylo tez skladiste zaludu, ktere se opet staly zbrani pro bitvu a nektere z nich byly nasledne nalezeny az v pive u Zeleneho stromu, tak daleko nekterym doletly. Prohlidka poustevnika cuciciho dalekohledem kamsi do sousednich hvozdu do nejake jeskyne uz byla jen perlickou na zaver. Dalsi - nova - hradni kaple byla navstivena nasledne i s hradni kuchyni a jeji rozmery nas nadchly. Udajne se v ni konaji i svatby. No neni to spatny napad, jen ty varhany tam asi nikde nemaji. Sestup z hradu se stal ale groteskou pro zaver nasi vypravy. Hnuti Brontosaurus 1910 usporadalo totiz vypravu svych zakladajicich clenu na tento hrad a jejich sestup jiz nebyl tak slavny jako jejich vystup. Mladik, ktery chtel na vrcholu skalniho bloku hrad kupovat se na schodech zhroutil a musel byt snesen svymi soukmenovci dolu. Toto nas mirne zdrzelo od sestupu, ale nemohlo nam zneprijemnit jiz tak skvely zazitek.
Od hradu jsme odjeli smerem zpet na Ceskou Lipu a zastavili jsme u mistniho barohospodahostincerestaurace ci jak se to obydli a osvezovna zaroven da nazvat. Cekarna autobusu, ktera stala pobliz byla nejspis puvodne garazi, nebot ve svych utrobach skryvala ruzne soucasti bakelitoveho vozitka Trabant a vypadala dost neutesene. Nastup do hostince byl bourlive privitan mistnim ozralou, ktery rval jak tur, ale presto mu nebylo rozumet ni slova. Uklidili jsme se potichu do kouta a zacali premyslet o tom, co si dame k obedu. Dle jidelniho listku nas zaujal zejmena hermelin nakladany a utopenci. Predseda to jeste jistil leky, o kterych si tedy nikdo z nas ani on, nebyli jisti,na co vlastne jsou. Jedine, ze se nesmi michat s alkoholem vedel s. Predseda. Najednou jsme se az zarazili jake je v podniku ticho a zahy jsme zjistili, ze onen blazen co rval jak kdyz ho na noze berou byl odejit nekam pryc a tak opet ticho lecilo. Tudiz dali jsme si misto vecere toho hermose a utopence a resili kam tedy na veceri. Navrhy padaly ruzne daleke i blizke. Nektere skoncily az v Usti nad Elbem, kde se pri predchozim vyletu na Pravcickou branu a do CeskoSaskeho Svycarska, clenstvo nacpalo ku prasknuti. Toto bylo zamitnuto jako zbytecna zajizdka, takze byl dohodnut nejspis netradicne Zeleny strom. V prubehu debaty se ze sveho mista zvedla Kanibal s tim, ze jde na WC. Po zavreni dveri na tuto mistnost se zpoza zdi zacaly ozyvat udery, ktere nevestily nic dobreho a nebo naopak hodne dobreho. Kanibal tvrdila, ze nechtela, aby posledni kapka sla do trenek a tak oklepavala o zed se slovy "Beda hajzle jak kapnes do kalhot" zdimal posledni kapky o polstrovani zdi. Rvacka o chleba prineseny k hermelinum uz byla pak jen vyustenim trudomyslnosti vznikajici mezi clenstvem. Toto pote se zaujetim sledovalo uklid penezenky pani Klimove jejim manzelem, ktery preskladal milionove bankovky do jedne kapsicky a statisicove do druhe.
Zaplatili jsme a vysli opet na cerstvy vzduch. JKL predal ostatnimu clenstvu fotografie vznikle na vylete za PB a se slovy neumastit neosahat nam je vicemene temer zakazal vyjmout z pytliku. Od nasi vypravy se oddelil a jeste predtim nam vysvetlil jak se dostat k dalsimu cili naseho vyletu a to sice Varhanovite skale kde se tocila Pysna princezna (jaxe ta skala jmenuje, to vi jenom NASA... Panska, Stranska????) Po mensich problemech v jednom mestecku kde nam pod koly zcistajasna zmizela silnice a zustala jen sotolina z roku 1729 jsme se jako jiz tradicne opet poztraceli. s. Nikeman jel smerem na Jablonne v podjestedi, s. Hausik jel do vnitrozemi a s. Bulbajs neznamo kam. Nikeman nervozni tim, ze jsme zas nekde v prdeli neznamo kde si chtel utrit slzy smutku, nebo snad dojeti nad skvelym prubehem vyletu, vytahl kapesnik a tento mu byl okamzite zabaven jeho nastavajici zenou. Strhla se mensi bitva, na kterou (ossack se svou slecnou koukali trochu vyjevene nebot ji ne tak uplne pochopili, ale jelikoz to nebyla jejich vec, venovali se sami sobe.Nastesti jsme se pote nasli a jeli jiz spravne primo ku skale,ktera trci uprostred louky asi tak podivne jako Stonehenge v Anglii.
Tam uz byla pokrocila kosa, takze vetsina z nas prestala machrovat a vystavovat na odiv sva atleticka tela a oblekla si bundy. Precetli jsme si co je skala zac a hura nahoru. Uprimne receno spojeni (ossackovy prdele a tesnych dzin zpusobilo nemale problemy pri vystupu na prapodivny utvar. V nekterych okamzicich latka pruzila tak, ze s. (ossack malem skoncil v podhradi, nebo podskali? :) Skalu jsme uspesne zdolali a pote se vratili do detskych let hazenim zabek do kolemtekouciho rybnika. Vsude byly cedule, ze na skalu se nesmi lezt, a pod skalou se nesmi chytat ryby. My na skalu lezli a mistni omladina chytala v rybniku ryby. Zakaz cca za 1 000 000 tvrde ceske meny. Tak aspon chlapcum zaplasime rybky. Nekolik desitek sutru skoncilo na dne jezirka a soutez o co nejmensi splouch vyhrala Kanibal ovsem s trestnym bodem, kdy pani Hausikove malem urazila nos. Trudomyslnost a smutek z konciciho vyletu mel zahnat mic, ale nejak se nezadarilo a tak byl smutek stale. Preci jen vylet se velmi vydaril a pocasi to uz vubec nemluve, tak by byl smutny kazdy. Od vypravy se nasledne odpoutala krasna slecna Kralik a s. Bublajs, ostatni se shodli, ze tedy vecere ano a ze vecere ano u Zeleneho stromu, objednano misto po mensich dohadech na osmou hodinu coz se nekterym clenum, kteri ztratili pojem o vzdalenosti zdalo prilis pozde, ale nakonec jsme to taktak stihali. Odjezd jiz byl dle vozidel rozdilny a kazdy jel jinudy. Cestu vozidla A nemam zdokumentovanu, vozidlo C jsem mel tu cest obyvat. Jiz pred odjezdem jsme zjistili, ze pojedeme okolo sv. Krystofa, patrona pocestnych, takze (ossack mel radost, ze po tolika letech ho opet uvidi a bude moci pozdravit. Zpet jsme jeli opet pres Jestrebi a cestou, kterou jezdil (ossack kdyz byl jeste malinky a stihly a tata ho vozil po Ceskem raji. Vzpomel si na mladi a bylo mu moc fajn. Pak uz teda moc ne, protoze mu doslo ze uz je starej, tlustej a velkej, ale co se da delat. :(
Kazdopadne sv. Krystofa jsme mijeli v dobe, kdy Silvik spal, Radka spala, Nikeman poklimbaval, (ossack byl ve strehu tak pul napul. Nicmene sv.Krystofa si fsimnul a fsimnul si ho i ridic pred nami v Peugeotu, kteryzto ho zurive zdravil vsemi svetly a blinkry co mel. Upozornil jsem tedy s. Nikemana, ze ma zatroubit a tez pozdravit, ale s. Nikeman probuzeny z mikrospanku se ptal proc by mel troubit a nepochopil (ossackovu vyzvu, takze jsme ho nepozdravili a to znamena pruser.... navic jsem asi upozornil prilis hlasite, nebot jsem svym upozornenim vzbudil vsechny v aute. Co se ale dalo delat, sv. Krystof je sv. Krystof. Nakonec jsem vytunul kratce po projeti Melnikem a probral se az v Praze. Pripominam, ze celou dobu jsme jezdili mezi liniemi ropiku tj. naseho opevneni, ktere se tahne od Libechova, pres Ralsko a Jestrebi a tato linie byla vlastne prvni ustupova pricka nasi armady v pripade konfliktu s Nemeckem v roce 1938. Bohuzel jsme zadny ropik nevideli :( Vecere u Zeleneho stromu jiz pak probihala vcelku v pohode, nejdrive nam posunuli stoly bliz k baru, pak (ossack potkal v podniku jednu ze svych byvalych krasnych tanecnic a zavzpominal na dobu, kdy se zavodnim cislem brazdil parkety variete a Obecnich domu, pak se postavil nohama na zem a objednal si dzus. Zranice se strhla opet velka a jak uz jsem psal vyse, doslo i na zaludy v pivu. Po veceri jsme si prohledli fotografie s. JKL a nasledne se odebrali domu, protoze unava se zacala projevovat na vsech.
Zaverem musim konstatovat, ze toto byl jeden z hodne povedenych a krasnych vyletu a je jen skoda, ze jich je tak malo. Rohodne ale lepsi nez nic. Tuto tradici, kterou jsme tak nejak zahajili nasim spolecnym vyletem na Zebnik a Tocrak, bychom meli v dalsich mesicich ci letech udrzovat co nejvice, protoze vylety jak znamo utuzuji kolektiv a nemuzeme porad sedet jenom u tech games a klavesnic... Rozhodne si myslim, ze Sloup a okoli bude dalsim z hradu, kam se budeme pri nasich cestach radi vracet tak jako se tomu stalo v pripade hradu Zviretice na opacne strane Ceskeho raje. Ktery z vyletu a akci bude nyni kandidovat na prvni misto v ramci Zlateho Hujera jako Akce roku si netroufam odhadnout, ale kdyz to srovnam s vyletem na Kokorin...


Diky za vas cas a za shovivavost, pokud jsem na neco zapomel zaznamenanihodneho
  


... za KPCP  Cossack